Území Pardubického kraje se rozkládá na východě České kotliny. Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, východ je ohraničen jižní částí Orlických hor, horským masívem Králického Sněžníku a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku, jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen řekou Labe a úrodnou Polabskou nížinou. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1423 m n.m.), třetí nejvyšší pohoří České republiky. Nejnižší bod kraje se nachází na řece Labe u Kojic při západní hranici kraje (200 m n.m.). Podstatná část kraje leží v povodí horního toku Labe, východní části patří k povodí řeky Moravy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastvinská přehrada (na Divoké Orlici). Členistost reliéfu kraje, řada chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních parků, přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů s sebou přináší atraktivní podmínky pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu.
Pardubický kraj je součástí turistického regionu Východní Čechy. Na jeho území leží čtyři turistické oblasti: Pardubicko, Chrudimsko-Hlinecko, Orlické hory a Podorlicko a Českomoravské pomezí (Svitavsko).
Pardubický kraj leží na pomezí Čech a Moravy, krajské město Pardubice je od Prahy vzdáleno 100 km. Výhodou Pardubického kraje je jeho dopravní poloha v rámci republiky. Leží na evropském železničním koridoru spojujícím Berlín s Vídní, buduje se napojení na evropskou dálniční síť. Mezinárodní letiště v Pardubicích je jedním z pěti páteřních letišť České republiky. Svým návštěvníkům má Pardubický kraj rozhodně co nabídnout.
Na území Pardubického kraje najdou návštěvníci mnohé památky – významné hrady, zámky a církevními památky. Především je nutné jmenovat krásný renesanční zámek v Litomyšli zapsaný na seznamu kulturního dědictví UNESCO, kde se každoročně koná jeden z nejvýznamnějších operních festivalů Evropy. Milovníci památek a architektury jistě ocení zámecký areál v Moravské Třebové, zámek v Pardubicích s dochovaným unikátním opevňovacím systémem, rokokový skvost Nové Hrady a další.
Od památek novověkých se však musíme v čase vrátit také ke středověkým hradům. Mezi ty nejlépe dochované v Pardubickém kraji patří Litice, hrad na ostrohu řeky Orlice. Krásný výhled nabízí svým návštěvníkům hrad Kunětická hora nedaleko Pardubic, za návštěvu stojí i hrady Košumberk a Svojanov. Mnohé historické areály o víkendech ožívají atraktivními kulturními programy.
Dějiny naší země jsou úzce spjaty s dějinami křesťanství. K nejvýznamnějším církevním památkám v Pardubickém kraji patří renesanční farní chrám sv. Bartoloměje v Pardubicích, úchvatný barokní klášter v Králíkách nebo poutní kostel P. Marie na Chlumku nedaleko Luže. Už od středověku žila v naší zemi početná diaspora židovského obyvatelstva, jejíž historii připomínají památky jako např. židovské náhrobky již ze 17. století, k nejlépe dochovaným židovským památkám patří synagoga v Jevíčku, rozsáhlý židovský hřbitov a synagoga v Heřmanově Městci nebo lesní hřbitov v Luži.
Pro krajinu a přírodu Pardubického kraje je typická rozmanitost a kontrasty. Reliéf se zvedá z úrodné nížiny Polabí až k Orlickým horám a Králickému Sněžníku, který bývá nazýván “střecha Evropy”, protože se tu nachází hlavní evropské rozvodí. Celá oblast Králického Sněžníku, se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm, byla po právu vyhlášena národní přírodní rezervací. K nejkrásnějším přírodním lokalitám kraje patří Toulovcovy a Městské Maštale, tj. spletité systémy skalních rozsedlin a jeskyní, přírodní rezervace Zemská brána, ležící na hranicích s Polskem, malebná krajina rybníků a rákosí v okolí lázeňského městečka Lázně Bohdaneč a další. Pardubický kraj je známý chovem koní. Jejich symbolem je jeden z nejstarších hřebčínů na světě v Kladrubech nad Labem, jehož historie sahá do první poloviny 16. století, v kraji se nachází celá řada turistických jízdáren a jezdeckých klubů. Více než stoletou tradici má v Pardubicích nejstarší a nejtěžší dostih kontinentu Velká pardubická steeplechase. V zámku Slatiňany sídlí jedinečné hippologické muzeum.
V téměř každém městě Pardubického kraje naleznete muzeum nebo galerii, všechny svým způsobem jedinečné. K nejvýznamnějším patří Východočeské muzeum v Pardubicích nabízející ke shlédnutí mj. nádhernou expozici skla, celoevropský význam má chrudimské Muzeum loutkářských kultur. Objekty lidové architektury si můžete prohlédnout především ve skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska. Ojedinělým způsobem představuje českou historii rozsáhlé Muzeum řemesel v Letohradě. Zcela jinou tématikou se zabývá Muzeum československého opevnění, které se nachází přímo v jedné z jeho pevností – v tvrzi zvané Bouda.
Návštěvníkům Pardubického kraje se nabízejí také mnohé možnosti sportovního, kulturního a společenského vyžití, a to v zimě i v létě, ve městě i na venkově. Na své si tu přijde každý, kdo se chce odreagovat a odpočinout si nebo třeba zažít něco neopakovatelného.
Chrudimsko, Hlinecko
Turistická oblast Chrudimsko-Hlinecko je součástí turistického regionu Východní Čechy a patří do Pardubického kraje.
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy zaujímá celý horní tok řeky Chrudimky a sahá až k městu Hlinsko. Žďárské vrchy jsou lokalitou s pestrými přírodními podmínkami.
Chráněná krajinná oblast Železné hory zaujímá plochu o rozloze více než 28 000 ha podél jihozápadní hranice Pardubického kraje. Pestrá krajina je sladěná v harmonický celek. Krajinnou dominantou je západní hřeben, který je zároveň významným biokoridorem. Při toku řeky Chrudimky je převaha lesních ekosystémů, zbytky květnatých luk a říčních niv.
Území si zachovalo sídelní strukturu se zbytky lidové architektury a bohatstvím zeleně. Poloha v blízkosti velkých měst a pestrá krajina láká k rekreačnímu využití, v posledních letech se zde rozvíjí cykloturistika a pěší turistika. Další informace získáte na internetové adrese: http://zelhory.schkocr.cz
Rekreačním centrem je přehrada Seč. Odtud se můžete vydat do přírodní rezervace Oheb, ojedinělého boru na skalnatém ostrohu nad přehradou.
Na severozápadě na hlavním hřebeni Železných hor se nachází rezervace Lichnice-Kaňkovy hory s rozsáhlými původními bukovými porosty a olšinami podél vodních toků. Zajímavostí jsou dvě velké rokle – Lovětínská a Hedvíkovská. Na jejich svazích lze vidět četné povrchové útvary vzniklé erozí, mrazovým zvětráváním a svahovými pohyby.
Vodní sporty mají ideální podmínky v povodí řeky Chrudimky s několika přehradami, z nichž je nejznámější přehrada Seč, kde vznikl rozsáhlý rekreační areál Chrudimska. Přehrada je i významným místem rybolovu. Cyklistika je v této oblasti i sousedních velmi rozšířená. Oblast je protkána mnoha značenými cyklistickými trasami. Zajímavá je např.cyklotrasa v okolí Chrudimi.
Soubor lidových staveb Vysočina je jedinou rozsáhlejší expozicí lidového stavitelství v přírodě na území východních Čech. První expozice byly zpřístupněny v r.1972. Nacházejí se nedaleko Hlinska a vytvářejí areál, ve kterém jsou soustředěna stavení z Českomoravské vrchoviny a Železných hor z 18. a19.století. Některé stavby stojí na svém místě, další sem byly přemístěny z jiných lokalit. Skanzen má čtyři části.
Hipologické muzeum Slatiňany se nachází v krásném prostředí zámku ve Slatiňanech. Expozice je rozdělena na dvě části – vědeckou, zabývající se chovem koní a jejich využitím ve společnosti a druhou, ukazující koně v umění, ve vojenství, dopravě, sportu i zábavě s ukázkami sedel a postrojů. Muzeum soustřeďuje na 2 100 exponátů. Na zámek navazuje anglický park s cennými dřevinami a výběhem starokladrubských vraníků a koní Przewalského.
Malebný venkovský kostel v Kočí u Chrudimi pochází z r.1397. V interiéru zaujmou nástěnné malby ze 16. a 18.století, malovaný kazetový strop, dřevěná malovaná kruchta a kazatelna. Najdete zde také krytý dřevěný most, ústící do dřevěné zvonice ke kostelu přistavěné v r.1666, který překračuje někdejší vodní příkop. Dřevěný kostelík ve Velinách z r.1752 je spolu s vedlejší zvonicí odkazem lidového stavitelství a malířství 18.století.
Zámek Nové Hrady je rokokový objekt vystavěný v letech 1774-77 hrabětem J.A.Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel podle návrhu J.Jägra. Býval pro svoji jedinečnost a umístění v uměle vybudovaném přírodním komplexu nazýván také “Malý Schönbrunn” nebo “České Versailles”. V přízemí zámku je otevřena galerie s výstavou zdejšího rodáka spisovatele E.Frynty.
